Vysvětlení pojmů
Alegorie
- jinotaj – způsob nepřímého vyjádření děje
Asonance
- shoda samohlásek bez ohledu na souhlásky
Byliny
- ruské lidové hrdinné písně
Časoměrný verš
- založený na pravidelném střídání dlouhých a krátkých slabik – dlouhá trvá stejně jako dvě krátké
Čtvrtá sloka
- tzv. dozpěv (poslání) – poloviční délky
Epigram
- krátká satirická báseň s vyostřenou pointou
Epilog
- závěrečné slovo ke čtenáři
Epizeuxis
- opakování stejných slov v jednom verši
Eufenismus
- zjemňující výraz k vulgarismu
Eufonie
- libozvuk – pomocí opakování stejných libozvučných hlásek ve verši
Fejeton
- publicistický žánr umisťovaný na spodek novin pod čarou – článek úvahového charakteru na aktuální téma s ironickým komentářem
Fraška
- komedie s jednoduchým dějem – postavy průhledně kladné a záporné
Glosa
- poznámka na okraj – poznámka v latinském textu
- krátký komentář k události dne – novinářský žánr
Kaligram
- báseň uspořádána do výtvarného obrazce
Kramářská píseň
- pololidový žánr o událostech pomocí písně a obrázků
Legenda
- hlavně středověký útvar o životě a utrpení světců
Mýtus
- vypravování o nadpřirozených bytostech
Novela
- menší epický útvar s poutavým dějem a výrazným zakončením – věrohodné zobrazení skutečnosti
Óda
- báseň oslavující kladné stránka života
Oxymóron
- složení slov významově neslučitelných (zborcené harfy tón)
Personifikace
- zosobnění – přenesení lidských vlastností na zvíře nebo předmět
Povídka
- příběh s poměrně jednoduchým dějem – kratší a jednodušší román
Prolog
- úvodní scéna – zobrazení autorova záměru
Přesah
- větný celek přesahuje z jednoho verše do druhého
Román
- žánr velké epiky – děj je složený z více linií
Romaneto
- střední epický žánr s fantastickým dějem
Satira
- báseň nebo próza vysmívající se nedostatkům společnosti
Science fiction
- vědeckofantastická literatura
Sloupek
- novinářská próza na způsob fejetonu – umisťován na okraji stránky a je tištěn kurzívou – delší než glosa (vymyslel – Karel Čapek)
Sonet
- báseň složená ze dvou po sobě jdoucích čtyřverších slok a tří po sobě jdoucích trojverších slok – založeno na principu teze – antiteze – synteze
Trochej
- nejobvyklejší stopa pro český jazyk – složená z jedné přízvučné a jedné nepřízvučné slabiky
Villónská balada
- vyvinula se ve středověké lyrice – měla tří delší sloky (10-12 veršů)